Kostel a starý hřbitov Zpět na mapu

Gotický kostel postavený v první polovině 14.století byl již roku 1352 kostelem farním a bratronický kostel byl k němu přifařen jako filiální. Protože Běleč vždy patřila ke Křivoklátu, hradu královskému, byli tehdy patrony kostela čeští králové (1354 až 1432). Kostel je zasvěcen svatému Mikuláši. V roce 1432 byl přifařen ke Zbečnu a po více než třech stech letech v roce 1786 byl bělečský kostel přifařen k Bratronicím. V letech 1903 - 1904 prošel kostel rozsáhlou rekonstrukcí a přestavbou. Podle návrhu E. Sochora byla přistavěna nová loď a sakristie. O přestavbě bělečského kostela píše podle vzpomínek své maminky v knize "Čtyři prameny" autor vesnických románů, bělečský rodák Bedřich Svatoš (nar. 1908, zemř. 1991 ve Francii): "Teď tam trčí k mrakům lešení, jen kněžiště stojí jak bývalo. Ale i ono se zdá jako cizí. To tím, že i nad ním sňali střechu a teď hledí do hřbitova a na ves jaksi nahrbeně, menší. Jak bourali zdi starého chrámu a v kněžišti otloukali omítku, oprýskala v malých i větších kusech, a v těch olysalých místech se objevily barevné skvrny. Tu vyhlížela za bílou omítkou jako za ztuhlou záclonou půlka podlouhlé tváře s dlouhými vlasy jako rudkou namalovaná, jinde štíhlá ruka, dvě sepjaté k modlitbě, nohy v barevných punčochách celé, kam až je bylo vidět. Punčocha byla i botou, jakoby se ten namalovaný člověk zachytil patami na schodě. Ty nohy a nohavice byly mládeži nejdivnější. Mladí se sem totiž v neděli vypravili, když se vraceli z farní vsi z ranní mše. Byli tu na podívané, jen tu jednu neděli. Příští už nebylo po obrazech stopy. Všude se zedníci dostali poctivě až na kámen a cihlu."

Při opravě věže byl ve střeše uschován lístek s tímto textem: "Národy nehasnou, dokud jazyk žije. 31.8.1903" Podepsáni jsou klempíři z Hořic, Rakovníka, Zákolan a firma Messany z Kladna.

V sedmdesátých letech byla bělečskému kostelu dána nová střecha a při této opravě byl lístek nalezen. V té době byl zcizen a už nenalezen obraz svatého Mikuláše, který pocházel od Petra Brandla a byl součástí hlavního oltáře z doby kolem roku 1700. Kostel byl mnohokrát vykraden a vnitřek celý zničen.

Původní starý obecní hřbitov ležící u kostela sloužil až do roku 1927. 10.dubna byla některými občany podána okresní politické správě v Rakovníku stížnost na pohřbívání uprostřed obce. Ze zdravotních důvodů byl 20.května vydán zákaz dalšího pohřbívání a nařízena stavba hřbitova nového mimo obec. Ještě týž den obecní zastupitelstvo o stavbě kladně rozhodlo a neprodleně počalo vyhledávat nový pozemek. To se podařilo 26.června výměnou a bylo vypsáno ofertní řízení na stavbu. 7.srpna bylo o staviteli rozhodnuto a 10. už se započaly stavební práce. Prvním občanem pohřbeným na novém hřbitově byl místní chudý Josef Prach a bylo to 16.listopadu. 23.listopadu byl nový hřbitov slavnostně předán veřejnosti. Od stížnosti do zjednání nápravy tedy uplynulo pouhých šest měsíců.

Kostel sv.Mikuláše Kostel, zvonice a vchod do sklepů Vzhled kostela před přestavbou v roce 1903